Česká pojišťovna nebyla jediná, kdo „lepší spoření“ nabízel. Podobný produkt měla v nabídce většina ostatních pojišťovacích domů.
Pojištění od České pojišťovny: „spoření“, které nemělo nikdy vydělat
Možná stovky tisíc klientů v minulosti uzavřely své pojistné smlouvy „na spoření“. Pojišťovny a sítě zprostředkovatelů se předháněly v tom, jak lépe vzbudit zájem lidí a teze o „takovém lepším spoření“ létaly mediálním prostorem sem a tam. Navíc, se státní podporou v podobě daňových odpočtů.
Smlouvu muž uzavřel na 17 let, s minimálním krytím rizika, a to pouze kvůli zhodnocení svých peněz, které měsíčně pojišťovně posílal. Měsíční pojistné dosahovalo řádu tisíců, později desetitisíců korun měsíčně. Přitom byl pojištěn na pouhých 10 tisíc v případě smrti, vše ostatní, tedy více než 80 procent měsíčního pojistného, šlo na investice.
Jak vyplývá z údajů ČP zaslaných klientovi a ze simulace analytika Michala Procházky, poplatky spojené se smlouvou měly dosáhnout téměř poloviny. Tedy, místo aby muž vydělal, měla ho smlouva na poplatcích a nákladech stát bezmála polovinu toho, co by České pojišťovně poslal na pojistném. Je to vidět na grafu níže. Původně měla smlouva trvat skoro dvě desetiletí, když se ale muž dozvěděl, jak nevýhodná je, ukončil ji předčasně.
Bilance? Muž celkem České pojišťovně zaplatil skoro dva miliony korun. Místo očekávaného zhodnocení však na účtu bylo skoro o půl milionu míň. Smlouva ani vydělat nemohla. Jen na poplatky pojišťovně a provizi poradci padlo přes 350 tisíc korun. A podílové fondy, do kterých šla investiční složka po odečtení poplatků, měly průměrný roční výnos od založení 1,15 a -4,67 procenta.
Z teoretických výpočtů Michala Procházky vyplývá, že aby se smlouva za 17 let dostala vůbec do plusu, musel by roční výnos dosáhnout aspoň 7 procent. Teprve tolik by dokázalo vykrýt všechny poplatky. A teprve tehdy by na tom muž byl stejně, jako kdyby peníze původně dal na konzervativní bankovní termínovaný vklad se zhodnocením 1 procento.
„Před sjednáním smlouvy byla každému zájemci o pojištění předložena modelace pojistné smlouvy, ze které se dozvěděl informace týkající se jak vývoje kapitálové hodnoty, tak vývoje odkupného, a tedy i vlivu nákladů na jeho pojistnou smlouvu. O modelaci, včetně podrobného rozpisu nákladů, si klienti mohli a mohou zažádat také sami, a to kdykoliv v průběhu jejich pojištění,“ pokračuje mluvčí ČP.
Finanční arbitr ovšem vydal již desítky nálezů nálezů, kde rozhodl o neplatnosti ujednání o nákladech a poplatcích a o neplatnosti pojistných smluv České pojišťovny jako celku. Nutno doplnit, že proti rozhodnutí arbitra se může pojišťovna i klienti bránit u soudu.
Podnikat v pojišťovnictví se dosud vyplatilo. Z obchodního rejstříku vyplývá, že ČP za loňský rok vykázala zisk 3,964 miliardy korun. Z toho 3,567 miliardy firma formou dividendy vyplatí svému jedinému akcionáři, tedy holandské firmě CZI Holdings N.V, která patří do Generali CEE Holdingu. Je otázka, kolik ze zisku ukrojí soudní spory, kde bude ČP své smlouvy obhajovat.
Zdroj: https://www.idnes.cz